PROČ JEŠTĚ NIKDY NIKDO, COBY KLIENT BANKY, VÝRAZNĚ NEZBOHATL?!

V podstatě každý z nás je klientem některé z tuzemských bank a necháváme tedy své vlastní, mnohdy těžce vydělané peníze, pracovat v prostředí, kde by se dala očekávat ta nejlepší možná péče. Pro většinu lidí jsou banky dokonce vnímány jako nejlepší a nejbezpečnější správce financí a svěřují jim proto všechny své prostředky a úspory. Ovšem nabízí se otázka, proč ještě nikdy nikdo jako klient v bance výrazně nezbohatl, přestože tyto instituce sami realizují miliardové zisky?!

Abychom si na tuto otázku mohli odpovědět, je nutné si uvědomit podstatná fakta. V první řadě je banka velmi úspěšná akciová společnost, která pro své akcionáře každým rokem i přes největší krize dokázala vygenerovat opravdu velmi zajímavé zisky. V tomto ohledu budeme velmi těžko hledat úspěšnější firmy. Koneckonců banky samotné se těmito zisky netají, ba dokonce velmi rády chlubí a ziskovost bank se stala nakonec i srovnávacím indexem pro kvalitu a postavení dané banky na trhu. Tímto údajem mimo jiné svým klientům banky ukazují, jak úspěšně s jejich prostředky dokázaly naložit a následně zrealizovat zisky. Pro klienty to samozřejmě může být pozitivní zpráva a může jim dávat větší jistotu bezpečnosti uložení jejich prostředků, pokud vidí v ziskovosti banky i její stabilitu. A jak vlastně tyto zisky banka zrealizovala a proč zůstaly v bance a nebyly připsány klientovi? Je to prosté - banka si dokázala od klientů prostřednictvím prodeje vlastních produktů peníze půjčit za velmi příznivých podmínek (tedy za nízký výnos pro klienta) a sama potom svým jménem ty samé peníze propůjčila ve finančním řetězci dál nebo je jednoduše umístila do investičních nástrojů, které jí samotné přinesly významně vyšší zhodnocení. A nemusí se jednat zrovna o rizikové nástroje, které pro tento účel využila.Jednoduše řečeno banka levně nakoupila a velmi dobře prodala. Dokonce i o marži, kterou tak banka zrealizovala, si může většina obchodních firem z jiné branže nechat jen zdát.

Scénář je vlastně úplně jednoduchý. Typický klient "přichází" do banky s úmyslem bezpečně uložit své peníze a o možnosti zhodnotit je se až tolik nezajímá. Mnohdy je k takovému kroku spíše motivován bankou samotnou a impuls k navštívení banky dostává buďto prostřednictvím reklamy nebo standardní cestou (telefon, sociální sitě apod.). Bohužel obyvatelé ČR patří z pohledu finanční gramotnosti mezi nejméně zdatné a to i v celosvětovém měřítku - o svým penězích nepřemýšlí tak, jak to dělají lidé ve vyspělých státech. Přichází tedy se svými prostředky do bank bez jasného záměru, stačí jim pouze pocit VIP klienta nebo zdánlivě odlišný přístup než doposud a jsou proto "lovnou zvěří systému" pro tyto instituce. Jestliže má banka záměr levně si peníze od klienta "koupit resp. půjčit", udělá proto opravdu maximum a to včetně poutavých reklam, které mají za úkol klienta s jeho prostředky přivést. A to samé samozřejmě platí, jakkoli se může daný produkt zdát zajímavý nebo atraktivní v dané době (dnes například investiční nástroje nebo konkrétně podílové fondy). Nečekejme tedy její ochotu se s klientem o budoucí výnos výrazně podělit a připravit se tak vlastně o vlastní zisk. Nejúsměvnější na tomto je, že vlastně reklamu na produkt, který klient v bance má, velmi pravděpodobně právě klient ze svých peněz financuje. Následně je zajímavé se zamyslet nad zástupcem banky - tedy bankéřem, investičním specialistou, VIP poradcem nebo jak jinak tuto pozici banky nazývají. Samotný bankéř, který tak kamarádsky klienta pozve do své kanceláře a nabídne mu nejnovější a nejlepší produkt své banky, je přeci zaměstnancem dotyčné banky. Pakliže bankéře platí banka a ne klient, čí zájmy tedy bankéř z logiky věci hájí? Samozřejmě je odpověď jasná - hájí vždy zájmy svého zaměstnavatele, který zcela jasně a bez sebemenšího slitování zadává úkoly nebo obchodní plány s úmysly, které jsme si pojmenovali výše - koupit nebo půjčit si peníze od klienta co nejlevněji a v ideálním případě ho svázat na co možná nejdelší dobu. Samotný zaměstnanec (bez ohledu na jeho loajalitu) mnohdy ani netuší, co je finálním zájmem každého jeho řízeného kroku nebo jím doporučeného produktu, ovšem je na dlouhých školeních vybaven poutavými argumenty, které následně předává klientovi - aby splnil svůj obchodní plán. A není se čemu divit - nemyslím si, že by se takový bankéř choval jinak než zaměstnanec ve firmě působící ve zcela jiném oboru - je to prosté a nemůžeme jim tuto loajalitu vyčítat. No a mohu tedy já, jakožto onen klient banky, očekávat zájem přinést výnos mě samotnému nebo budou zájmy banky vždy přednější? Jakmile si toto uvědomíme, máme odpověď na otázku "proč ještě nikdy nikdo, coby klient banky, výrazně nezbohatl?!"

Velmi rád Vás budu osobně informovat o možnostech dosáhnout vlastního výnosu na velmi podobné úrovni jako ho mají právě banky. A je to celkem jednoduché. V případě zájmu jsem k dispozici. S pozdravem Michal Kopejtko